Země Světa - Slovinsko

Dějiny nebývají vždy spravedlivé, ale důležité je, co z nich ta která země vyvodí.. A Slovinci, kteří neměli celá staletí vlastní stát, si přes značnou porobu za Habsburků i Benátčanů dokázali od obou dávných mocností vzít to nejlepší: architekturu, kulturu, gastronomii a industriální základy. Historická svázanost se střední Evropou je ušetřila osudu ostatních balkánských zemí: Nezažili dlouhou tureckou nadvládu. Vynikali houževnatostí a pílí, takže se jim žertem přezdívalo „Prusové Balkánu“.  Za komunistického režimu v Titově Jugoslávii, který byl po roztržce se Stalinem světu neobyčejně otevřený, se Slovincům dařilo nejlépe ze všech. Zatímco po skončení 2. sv. války byl průměrný příjem Slovince třikrát vyšší než příjem Kosovana, po 35 letech Titovy vlády byl tento poměr už devítinásobný. Nejblíže měli Slovinci samozřejmě k Rakousku, kde odedávna tvořili výraznou národnostní menšinu, o čemž dodnes svědčí tamní dvojjazyčná místní jména. Ještě více jich žije v Itálii. Slovinskou identitu charakterizuje svobodymilovnost, plynoucí patrně z pradávné symbiózy hor a moře. Těžili z ní i mnozí obyvatelé sousedních, režimem daleko více sužovaných zemí, když právě přes zdejší hory a moře odcházeli za svobodou. Území dnešního Slovinska bylo osídleno už ve starší době kamenné, jak dokazují archeologické nálezy v jeskyních
více informací a parametry