Země Světa - Egypt

Ta-meri: ve staré egyptštině Země milovaná nebo též obdělaná. Druhému významu se blížil i dávný název Kemet – Černá země. Svým obyvatelům připomínala lotos, jehož stonek tvořila životodárná řeka Nil a květ pak její delta ústící mnoha rameny do Středozemního moře.. Právě v deltě se dobře dařilo šáchoru, z něhož se ve starověku vyráběly suknice, sandály, koše, plachty, lana i čluny, hlíza se jedla, kořeny se topilo i svítilo (používaly se na pochodně). A taky se z něj zhotovoval psací materiál. Říkali mu papyrus. Po porobení Dolního Egypta dravějšími panovníky Horního (jižního) Egypta se stal součástí spojeného „státního znaku“ lotos i papyrus a také bůh blahodárných vodních záplav Hapi (Hapej) se zdvojil, aby každá jeho postava mohla nést na hlavě jeden ze symbolů. I vládce sjednocené říše – jazykem Bible faraon – musel jako „král Horní i Dolní země“ od té doby nosit dvoubarevnou korunu pšent, přičemž její červená (hornoegyptská) část jakoby polykala tu bílou, což konec konců odpovídalo skutečnosti. Mnohem později přišedší Arabové zemi nazvali Miṣr, v egyptském dialektu Maṣr – a tak jí domorodci říkají dodnes. Mezinárodní název Egypta se vyvinul v poslední fázi antiky, kdy si Řekové pro ně zcela nesrozumitelný domorodý název země Hikuptah, odvozený ze jména paláce boha Ptaha v Memfidě, zkomolili na Aígyptos. A i kd
více informací