Screamin' The Blues

Proč příznivci bandu museli na tohle album čekat dlouhých 5 let od posledního alba sděluje leader kapely, Jan Švihálek „Co vše se s kapelou dělo? Pracovali jsme, ženili se, rozváděli, hráli, chlastali a lozili za ženskýma, ale to je přece jasný, že jo?“ Třetí album pohodové brněnské bluesové party kolem kytaristy a zpěváka Jana Švihálka překvapí autentickým akustickým zvukem z mikrofonů Neumann pod heslem „Zpátky ke kořenům!“. Kapela hraje hezké staré dřevní rhythm and blues, záměrně jednoduše, přímočaře a bez nějakých filosofických okras. Syrový zvuk alba má v tomto případě hned tři důvody, jak říká Jan Švihálek: „Za 1. hudba kterou hrajem potřebuje svůj syrovej, autentickej, přirozenej zvuk. Toho v moderním studiu nebo když budeš nahrávat po stopách, nedosáhneš, za 2. už mě sere ten univerzální studiovej zvuk, kdy skoro všechny kapely zní stejně, a za 3. z hlediska principu DO IT YOURSELF jsme to dotáhli docela daleko, vyrobili jsme si totiž i vlastní reverb. Nahrávku jsme pustili na jednom konci prázdné haly a nahráli ji na druhým konci. Ten hukot jsme potom přimíchali k základu.“ Otázku, zda by původní autoři blues nechtěli raději využívat právě všech výdobytků moderní technologie považuje Honza za bezpředmětnou. „Podívej se, kolik lidi hraje na starý lampový komba, na jaký mikrofony nahrává zpěvy Norah Jones. Samozřejmě Neuman - z 50-
více informací a parametry