Podmínky použití nadproudových jistících prvků při ochraně odpojením od zdroje

Od 1. 2. 1996 byla plně nahrazena ČSN 34 1010 novými normami řady ČSN 33 2000. Za dobu platnosti ČSN 34 1010 si řada elektrotechniků, zejména revizních techniků, vypracovala tabulkové přehledy maximálně přípustných hodnot impedancí smyček k jednotlivým jisticím prvkům. Ovšem podle ČSN 33 2000-4-41 jsou již tyto přehledy nepoužitelné. Doporučení ESČ 33.01.96 udvedlo hodnoty vypínacích proudů Ia různých druhů jisticích prvků různých charakteristik (B, C, D, L, U) pro různé doby odpojení a k nim přiřazené hodnoty impedance smyčky Zs, impedancí ochranného vodiče ZPE a odporů uzemnění neživých částí RA tak, aby byly splněny podmínky samočinného odpojení od zdroje v sítích TN (Ia, Zs a ZPE), TT (Ia a RA) a IT stanovených v článku 413 ČSN 33 2000-4-41. Mezitím, od vydání předchozího doporučení, však došlo ještě k další změně. Přístup mezinárodní ani naší normalizace k principu ochrany samočinným odpojením se sice nezměnil, změnil se však přístup k určování impedance smyčky. Podle původního názoru respektovaného předchozím doporučením i národní přílohou ČSN 33 2000-6-61 pro revize elektrických zařízení se totiž nerespektovalo oteplení vodičů, a tím ani zvýšení impedance smyčky v důsledku průchodu provozního i poruchového proudu. Dnes se již v nových mezinárodních i našich normách (ČSN IEC 1200-5-53 i v připravované změně ČSN 33 2000-4-
více informací