Labyrint revue 17-18/2005 -

V tomto čísle Labyrintu se setkáte samozřejmě s "klasikou", zastáncem práva na rozkoš důstojníkem de Laclosem, jehož Nebezpečné známosti (s. 181) se staly inspirací nejen pro divadelní, ale především filmové adaptace režisérů Vadima, Frearse a Formana (s. 183). Nad filmovými Lolitami se zamýšlí esej C. Santase (s. 194) a o čem mohou snít muži vypráví portrét populárního španělského režiséra Pedro Almodóvara (s. 188). Před sto deseti lety uvěznili za nepatřičnou známost s mužem dramatika a básníka Oscara Wilda (s. 57, Peter Ackroyd napsal jeho "vlastní" deník) a před rokem vyvolalo v Polsku pozdvižení vydání "atlasu teploušů" Michala Witkowského (s. 53). Časy se změnily, ale vztahy mezi lidmi, partnery, rodiči a dětmi tu zůstávají. Maxim Biller (píše německy, ale narodil se v Praze) v románu Esra (s. 25), který byl v Německu soudní cestou stažen z prodeje, nahlíží do intimního světa mezi evropským mužem a ženou tureckých imigrantů. Z opačné pozice se dívá v ukázce Mohamed Alí a já (s. 28) žena z Čech žijící s Íráncem. Britská spisovatelka Jeanette Wintersonová v brilantním ironickém eseji Sémiotika sexu (s. 61) nahlíží na vnímání homosexuality ve společnosti ("V jakékoli diskusi o umění či umělcích je heterosexuální orientace upozaďována, zatímco homosexualita je naopak zdůrazňována. To, s kým člověk šuká, je mnohem důležitější než to, jak p
více informací a parametry