Čtení o Josefu Kainarovi - Petr Šrámek

Čtení o Josefu Kainarovi obsahuje základní kainarovskou literaturu z let 1940-1972. Jedná se o recenze, glosy, články a polemiky, průběžně reflektující a komentující vydávání jednotlivých básnických knih. S přihlédnutím k jejich žánrům a názvům je lze zhruba rozdělit na: 1) příběhy, osudy, mýty; 2) sny, lásky, pamflety; 3) písně, blues, parafráze. Podle těchto "etap" členíme antologii do tří částí: 1940-1949, 1950-1960 a 1960-1972. První část sleduje kritické přijetí Kainarova debutu a dvou sbírek vydaných krátce po válce, tedy včetně poezie vznikající v doteku se Skupinou 42. Hlavním tématem recepce se stala Kainarova epičnost, dramatičnost až baladičnost, a to v souvislosti s odpoetizováním, deziluzivností či zmnoženou perspektivou (např. A. M. Píša, J. Chalupecký, J. Červinka, F. Götz, V. Černý, L. Kundera, M. Dvořák). Druhá část mapuje ohlas, který vzbudila Kainarova básnická tvorba angažovaně reagující na společenský vývoj. Tato zásadní proměna poetiky byla oficiální kritikou označena jako úspěch socialistické literatury (V. Dostál, A. Závodský, V. Pekárek, F. Buriánek, M. Červenka, A. Jelínek) a některé recenzenty přivedla k prvním syntézám básníkova směřování (O. Mikulášek, J. Opelík, J. Trefulka). Třetí část se zaměřuje na reflexi posledních Kainarových sbírek, jejichž bilanční a zpovědní charakter je výsledkem napětí mezi civil
více informací