Atlas pozdní antiky - Hervé Inglebert, Levasseur Claire

Historický atlas podává nový pohled na období konce starověku. Tato epocha byla vnímána převážně jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se však díky historikům umění zrodila nová perspektiva. Tato éra, dnes nazývaná „pozdní antika“, měla být podle nich vnímána kladně, a to na základě nových hodnot, které s sebou přinesla. Převažuje názor, že pád či zánik je nedílnou součástí chodu dějin, nemusí být však součástí konečnou a fatální.

Atlas přináší plastický pohled na období konce starověku, epochu pozdní antiky, rozpadu římské říše a stěhování národů. Texty doplňují podrobné mapy a infografika.

Konec západořímské říše bývá zpravidla označován buď za důsledek negativně vnímaných „invazí barbarů“, nebo za následek smířlivěji chápaného „stěhování národů“. První přístup zastávali především historikové ze zemí odpovídajících někdejším římským provinciím (Itálie, Francie, Španělsko). Druhý přístup převažoval v pracích německých historiků.

Dozvíte se například:

Hunové, Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové. Jak Evropu změnilo stěhování národů?

Proč se říše na východě stabilizovala, zatímco na západě se rozpadla?

V čem tkví
více informací a parametry