Zajtra. A zajtra, a zas ďalšie zajtra

Společenský román z prostředí počítačových her. To jsem prostě musela zkusit! Hlavními hrdiny příběhu jsou Sadie a Sam, dva přátelé z dětství, kteří se jednoho dne rozhodnou vytvořit spolu počítačovou hru. A tak se z nich stanou úspěšní herní návrháři. Svět počítačových her ale není zdaleka to jediné, co v knize sledujeme. Životy Sadie a Sama jsou plné těžkostí a výzev. Komplikované dětství, ztráta blízkých, zdravotní hendikep, potíže ve vztazích, hledání svého místa ve světě... Tahle knížka má prostě všechno. A bylo to opravdu skvělé čtení! Sadie a Sam mi přirostli k srdci. Někdy jsem jim tak úplně nerozuměla, ale přesto mi na nich záleželo. A to herní prostředí bylo prostě boží. Zmínky o klasikách jako je Mario nebo Pac-Man potěšily, já jsem ale byla neskutečně fascinovaná hlavně hrami, které Sam a Sadie vytvářeli. Kéž bych si mohla zahrát Ichiga!

Táto kniha podľa mňa patri medzi novodobé klasiky a dúfam že o 100 rokov sa bude čítať tak, ako teraz čítame autorov 19. a 20. storočia. Na tejto knihe ma baví, že z písania je vidieť, aká je autorka nadpriemerne inteligentná aj v osobnom živote. Široký prehľad postáv v knihe odráža jej osobný život a preto sa mi aj páči, že na vyzobrazenie svojho príbehu si vybrala týchto protagonistov z prostredia najlepších univerzít na svete, je to tak uveriteľné. 1/2 hviezdy som chcel ubrať za dodatočnú zmienku o potrate Sadie po rozchode s Dovom - to už mi prišlo zbytočné moc, stačila porozchodová depresia. Príde mi, že autori kníh z obdobia 2015-2025 sa až prílišne vyžívajú v traumatách. Nakoniec som sa ale rozhodol, že kniha si zaslúži plné hodnotenie, pretože v nej bolo toľko symbolov, prepojení a perfektných myšlienok. Ďalšia vec, ktorá sa mi veľmi páčila, že som vlastne Sadie a ani Sama vobec nemal rád. Prišli mi ako ufňukaní teenageri. Zároveň to však bolo veľmi čitateľné a ako vedľajšia/možno vlastne aj hlavná a nakoniec extrémne zásadná postava sa nám tu objavil Marx, ktorý ich nedokonalosti vypĺňal. O hrách viem prd, ale toto ma bavilo. Myslím že keby Zevin písala o čomkoľvek, čítal by som o tom s nadšením. "Posléze ho zaplavil pocit laskavého světobolu." " To, že neděláme tutéž věc celý svůj život, není důvod ke smutku, ale k radosti." "Trpět sám dušu neočistí."